Haló, haló, hlásí se školka v přírodě - den čtvrtý

Haló, haló, hlásí se školka v přírodě – den čtvrtý – čtvrtek

Milí rodiče, věrní čtenáři, hlásíme se zase ze školky v přírodě s několika větami ????? a nebo chcete zase nějaký příběh? Zatím jste nám na e-mail školky žádný požadavek a odezvu neposlali !!!!!!!

Tak nevíme, nevíme, zda něco Vám dnes sdělíme.

Noc po opékání vuřtíku dopadla nad očekávání, bez střevních komplikací a bez bolení bříšek. My jsme totiž po uklizení ohniště, umytí mastných rukou a pusinek, zblajzli ještě buchtu, kterou nám donesl náš pan kuchař, ale světe div se, ono se to do nás ještě vešlo.

No a jak to vypadalo ráno. Opět byl výběr – houska, křupavé rohlíčky a samozřejmě jídelnou voněl křupavý toustík… dnes dvě pomazánky /jedna lepší než druhá/ a naše jistota, med, máslo a marmeláda z lesního ovoce. Když jsme si nacpali pupíky, rozhodly se Sluníčka navštívit nedaleký statek s móóóc milým panem statkářem.

Ptáčata už u statkáře byla včera, při cestě z Veselého kopce a proto se rozhodly obejít všechny rybníky v okolí – snad do večera dojdou / nevíme kolik jich tady je/.

Sluníčka po cestě ke statkáři pojídala jablíčka a ohryzky jsme pečlivě schraňovali pro koníky. Na statku nás přivítali tři koníci … tedy vlastně dva hřebci a jedna kobylka. Celou dobu nás hlídala fenečka Asta, o které sedlák zpíval písničku :“Asta, pasta, pořád chlastá“. Když jsme statkáři dali naši včerejší hádanku, jak pozná on hřebce od klisny, tak nám řekl nečekanou a námi neznámou indicií :“ Hřebce stříháme na krátko, klisničkám necháváme dlouhé vlasy.“

Ve stájích měl pan statkář ještě jedno milé překvapení. Na konci stáje visel starý proutěný koš a z něho tahal statkář, jak z klobouku králíky ……. vlastně koťátka. Jedno černé strakaté, po mamince bude asi okaté / mělo ještě zalepené oči/ a jedno bílo rezaté, po taťkovi nohaté, obě s hebkým kožíškem s dlouhatánským ocáskem. Hned se natahovaly ručičky dětí a všechny si je hladily. Pan hospodář nám řekl i tajemství – proč mají koťátka zalepené oči : „ Když potřebuje maminka kočka si odskočit, tak všem očička zalepí, aby koťátka neviděla a nemohla vylézt z košíku ven“ a děti mu uvěřily.

Na zpáteční cestě jsme si nasbírali další bylinky na dnešní čajík – tentokrát to bude čaj z kopřiv a druhý ze sedmikrásek.

Ptáčata se vydala k těm rybníkům, ale asi jich nebylo tolik, na oběd přišly včas. Pozorovaly po cestě život kolem, poslouchaly kvákat žabky, vyprávěly si o vodnících z pohádek a tvorech, kteří ve vodě žijí, rozpoznávaly květiny na louce.

Protože celý týden máme ve znamení pohádek, pohádkových postav, pohádkových úkolů při hledání pokladů a také pohádkových obrázků, pověšených na různých místech, kdy každý den podle pěti obrázků poznáváme a hádáme, o kterou pohádku jde, tak i dnešní den byl pohádkový – Sluníčka se proměnila v „PANSTVO“ a Ptáčata ve „SLUŽEBNICTVO“. Nečekaly jsme, že to děti bude tak bavit a že pocit a vcítění se do role, vezmou skoro majestátně a na jaké požadavky PANSTVO dokáže přijít a co bude od Služebnictva požadovat.

Na oběd nás čekalo výborné menu a Ptáčata - „SLŽEBNICTVO“ obsluhovalo „PANSTVO“ – Sluníčka.
SLUŽEBNICTVO uctivě PANSTVO přivítalo v jídelně poklonou, popřálo PANSTVU příjemné posezení a začalo to.
Nosily Sluníčkům příbory, pití a jídlo přímo pod nos, dokonce si Panstvo vymýšlelo různé panské vymoženosti – foukat teplou polévku, nakrmit, napít, utřít ubrouskem pusu – nasmáli jsme se, až nás bolela břicha. Dokonce Služebnictvo panstvu na závěr zazpívalo písničku, aby se jím lépe trávilo. Při večeři si děti role obrátily a Ptáčata byla Panstvo a Sluníčka Služebnictvo, děti ta hra tak bavila, že i loudalové s jídlem spěchaly, jen aby mohly dělat sluhy, došlo i na masírování zádíček.

Po svačině nás čekalo to, na co se všichni náramně těšili – KARNEVAL.
Převlékli jsme se do masek a tancovali jsme, rejdili, baštili a skotačili. Na závěr karnevalu jsme si rozdali diplomy a medaile a zhodnotili jsme si celou školu v přírodě – Co nám celá škola v přírodě dala a proč jsme sem vůbec jeli. Názory dětí byly uvědomělé –„ Abychom se něco nového naučili, abychom byly chytřejší a samostatnější, abychom pozorovali přírodu a zvířata, abychom se poznali jinak, než ve školce, abychom si dokázali, že můžeme být bez maminek“. Na otázku, kdo by tady chtěl ještě příští týden zůstat, zvedla polovina dětí ruku, ale na otázku, kdo se těší na maminku a tatínka  - hádejte, určitě to uhádnete a ani to nemusíme psát - zvedly ruce všechny.
 

Každý jsme si po večeři pochutnali na dobrého nanuka a hajdy balit kufry. Mezi balením, mytím a rovnáním kufrů jsme stihli ještě oslavit narozeniny dvojčat ze Sluníček Kuby a Elišky, sehnali jsme jim na oslavu šampáňo, zazpívali jsme jim písničky, popřáli a hajdy čistit zoubky a spinkat.

A teď pár perliček:

Paní učitelka Žanda se strojila na karneval a děti se jí ptají: “Paní učitelko, za co jdete na karneval“, „no děti přece za tanečnici“, odpověděla Žanda, a zezadu se ozvalo: „ Za co by mohla asi jít jinýho, když vede taneční kroužek“.

Při procházce lesem povídá Dominik Danče : “Dano, až si odpočineme a zase půjdeme, můžete mě vzít klidně za ruku“.

Při hádání pohádky na obrázku – která je to princezna? Co třeba Sněhurka? Honzík Kulíšek povídá :“To není Sněhurka, tahle princezna je blonďatá a tamta byla černovlasá, leda, že by byla jako chameleon“.

Při snídani Kuba Šmíd se pokoušel namazat rohlík. Nešlo mu to a tak povídá: „ Tak tohle nevyšlo, tak to zkusím druhým pokusem“.

U mraveniště našel Vašík sklíčko a povídá: " Já těm mravenců z něho udělám tablet nebo televizi".

Ráno při vstávání jsem zjistila, že Jessica má mokrý spodek od pyžamka a ptám se jí: „ Jessico ,ty jsi to nestihla na záchod a počůrala ses?“, Jessika hbitě odpověděla: „ Ne, ty mi vyprala paní učitelka v pračce“.
 

Jak tak koukáme - tak je z toho dnešního vyprávění pěkný román, tak dobrou noc, ať Vás děti straší celou noc – naplňte lednice, ukliďte světnice, připravte si valchy a necky, máme špinavé kecky.

Vaše paní učitelky

PS
Kdyby jste v kufru nenašli svoje věci, tak je hledejte v jiném kufru spolubydlícího na pokoji, adresu si sežeňte sami, tu nesmíme dávat, dle zákona o ochraně osobních údajů.
Pro své děti si přijďte nejdéle do 13 hod a 11 minut – děkujeme

A teď jdeme dobalit ty kufry. Co bude v originálním sáčku, tak je čisté a co bude v pytli je špinavé, ale my stejně víme, že všechno vyperete. Naše kufry budou zítra ráno balit děti, to asi nestihneme – máte fakt báječné děti.